Rychlý kontakt: +420 604 232 725
info@sams.cz
"Váš dlouholetý partner v rozúčtování nákladů na teplo"

Odpařovací indikátor je v principu zapouzdřená skleněná trubička (ampule), naplněná těžkoodpařitelnou kapalinou, upevněná na „určeném“ místě každého otopného tělesa. V časové závislosti na teplotě radiátoru dochází k úbytku kapaliny, přičemž na konci topného období je nutno na všech indikátorech odečíst počet dílků, trubičku zapečetit a vyměnit za novou. Na stupnici může uživatel sledovat počet odpařených dílků, ten je však tak malý, že nelze tento údaj v kratším časovém období vyhodnotit. Jak již bylo řečeno, tyto indikátory integrují teplotu určitého místa radiátoru v čase a nereagují na prostupy tepla mezi byty a jednotlivými místnostmi. Proto jsou běžné případy, kdy v místnosti s vypnutým radiátorem je např. průměrná teplota +18°C a nulový náměr. Při zpracování údajů (odečtených dílků) se používá řada opravných koeficientů (koeficient polohy, výkonu tělesa, světové strany, přestupu tepla, montáže, zákrytu), které mají vyvážit nepřesnosti metody.

Rovněž tolerance odparu mezi jednotlivými indikátory je poměrně velká (až 20%). Významná chyba odečtu nastává i z důvodu velké teplotní roztažnosti kapaliny v indikátoru, kdy u horkého radiátoru a tedy i zahřátého indikátoru dochází ke změně počtu odpařených dílků ve prospěch uživatele. Experimentálně bylo ověřeno, že u konkrétního typu indikátoru tuzemské výroby došlo při zapnutí radiátoru na plný výkon ke změně indikace ze 3 dílků na 2,5 dílku. To představuje další možnou chybu náměru cca 15%. Odpařovací indikátory jsou zcela nevhodné pro moderní systémy vytápění, které vykazují v provozu nižší povrchové teploty topných těles. Odpar kapaliny se zvyšuje až při povrchových teplotách kolem 60°C. Radiátory regulované termostatickými hlavicemi vykazují ve větší části topného období povrchové teploty nižší. Odpařovací indikátory jsou levné a to bylo často bráno jako rozhodující kritérium pro jejich instalaci. Nákladný je však jejich provoz v souvislosti s pracným a časově náročným prováděním odečtů dílků na všech radiátorech, ručním přepisováním hodnot atd. Výsledky jsou k dispozici uživatelům dle místních zvyklostí až během měsíce května následujícího roku po skončení zúčtovacího období, což je bezpochyby pozdě.Základním nedostatkem odpařovacích indikátorů však je již zmíněná technická nevhodnost tohoto řešení z hlediska prostupů tepla v tuzemské panelové výstavbě. V předchozích letech byly prováděny ve spolupráci s ČVUT-FSI přepočty a praktická měření v panelovém objektu SBD Vyšehrad – VVÚ-ETA (99 b.j.). Pro měření byla navozena situace, kdy v jednom bytě byly vypnuty radiátory a v okolních bytech byla udržována teplota 23°C. V bytě s uzavřenými radiátory byla dosažena teplota 18°C při venkovní teplotě +4°C. Z porovnání a z výpočtů vyplynulo, že indikátory v bytě s vypnutými radiátory nemohou integrovat žádný tepelný výkon, přestože je do bytu dodáváno cca 80% tepla prostupem stěnami ze sousedních bytů. Toto teplo ovšem zaplatí uživatelé sousedních bytů, z nichž je chladnějším bytem teplo odebíráno, neboť indikátory na jejich radiátorech zaregistrují vyšší tepelný výkon.