Rychlý kontakt: +420 604 232 725
info@sams.cz
"Váš dlouholetý partner v rozúčtování nákladů na teplo"

Systém GRAD 2000 je soustava teplotních jednotek, vnitřních a venkovních čidel a centrální jednotky vyvinutá za účelem implementace denostupňové metody rozúčtování nákladů na tepelné vytápění. Systém již ve svém principu registruje prostupy tepla mezi byty a ze stoupaček. Toto dodané teplo do bytu radiátorové indikátory nejsou schopny zohlednit, proto se u nich používají přepočtové koeficienty, které jsou z hlediska fyzikálního nesmyslné a neobjektivní.

Zařízení používá pro určování spotřeby tepla bytech principu Grad-den (neboli denostupeň). Denostupňová metoda je obecně používanou a příslušnými normami definovanou metodou pro určování a výpočty spotřeb tepla v obytných budovách. Měřením se nepokoušíme zjistit transport energie, nýbrž tepelný komfort. Ten se použije jako základ pro rozdělení nákladů. Každý uživatel bytu pak zaplatí za tepelnou pohodu, kterou užívá.

Systém integruje rozdíl vnější a vnitřní teploty v bytě (tzn. tepelný tok). V každém bytě je v referenčním místě (teplotním středu) umístěno čidlo. Na něm se metodou váženého průměru odráží změny teplot v jednotlivých místnostech. Čidlo je umístěno zpravidla v prostoru, ve kterém není osazeno otopné těleso, jehož provoz by mohl měření ovlivňovat. Pro měření venkovní teploty je instalováno vnější teplotní čidlo. Centrální jednotka systému shromažďuje po celý den naměřené údaje a na konci dne vypočítá pro každý byt průměrnou hodnotu rozdílů vnitřních a venkovních teplot z jednotlivých měření. Tato hodnota udává počet graddenů za jeden den pro každý byt a liší se u jednotlivých bytů podle tepelné pohody, neboli podle dosahované teploty v bytě. Venkovní teplota je pochopitelně pro všechny byty stejná. Po celé měřené období se denní hodnoty graddenů sčítají, výsledkem je tedy suma graddenů pro každý byt za měřené období.


Spotřeba tepla Q je dána vzorcem:
Q = k . S . (te – ti), kde 
k
 je součinitel prostupu tepla, tedy konstanta
je teploměrná plocha, tedy konstanta
te – ti je rozdíl vnější a vnitřní teploty, který měříme 

Měření teplot v bytech probíhá v intervalu jednou za tři sekundy. Z těchto hodnot je systémem integrován počet denostupňů pro každý byt. Navíc je do paměti systému ukládáno za každý den 12hodnot vnějších a vnitřních teplot pro každý byt. Jsou to mimo jiné i hodnoty teplot naměřené v 7:00, 13:00 a 21:00hod. Tyto hodnoty vnějších a vnitřních teplot jsou směrodatné pro určení průměrné denní teploty dle ČSN pro účely vytápění. Uvedená metodika vychází z návrhu Českého metrologického ústavu a naměřené hodnoty jsou uznávány jako podklad pro případné soudní spory s dodavatelem tepla.


Systém již ve svém principu registruje prostupy tepla mezi byty, tzn., že i nepoctivec, který vypne radiátory a nechá se vytápět okolními byty, zaplatí za teplo dodané, byť od sousedů. Automaticky jsou v měření zohledňovány i krajní štítové, přízemní a podstřešní byty. 


Odečty se provádí bez obtěžování uživatelů, je možné je provádět klasicky jednou ročně nebo podle přání častěji, podle zkušeností doporučujeme interval 1x za měsíc. Systém má zaprogramované průběhy přirozených křivek chladnutí a při každém měření provádí automaticky testování, které ihned odhalí pokus o ovlivnění čidla. Na centrální jednotce je pak hlášena chyba s uvedením času a datumu, kdy k události došlo a s vyhodnocením zda se jedná o poruchu nebo zásah uživatele. Systém lze nepřímo použít při zapnuté siréně k ochraně proti požáru, neboť stoupne-li teplota na bytovém čidle nad 35°C, je hlášena chyba a siréna se spustí. Totéž se děje při poklesu teploty v bytě pod 10°C, což může upozornit v zimním období na byt s vypnutými radiátory a otevřenými okny.

 

Technicky_popis_grad2000.pdf